Paradox úspěšné práce
Paradoxem však je, že právě díky této práci přicházíme v určitém věku – typicky kolem 9. třídy a vstupu do dorostu – o nejlepší hráče.
Ti logicky míří do vyšších soutěží, především do Karlovarské akademie, která hraje extraligu 9. tříd, dorostu a juniorů. V současné době působí v Karlových Varech 10–12 hráčů, kteří začínali právě v Chebu.
Jsme na ně pyšní, ale zároveň nám citelně chybí při snaze postavit vlastní tým.
Odchody mimo region a konec u hokeje
Dalším faktorem je, že s koncem základní školní docházky hráči často odcházejí na střední školy mimo region. Někteří zároveň v tomto věku s hokejem úplně končí – nároky na fyzickou připravenost a tvrdost hry jsou vyšší a ne každý je ochoten či schopen v hokeji pokračovat.
To znamená, že torzo hráčů, které nám zůstává, se ocitá pod tlakem: zda se nám podaří kategorii postavit. Často se pak poohlížejí po variantách, kde budou mít jistotu herního vytížení – ať už jde o Mariánské Lázně, Sokolov, nebo německý Selb.
Pokud se k tomuto kroku odhodlá ještě jeden či dva hráči, stává se pro náš klub definitivně nemožné kategorii sestavit.
„Odplata“ za dobrou práci
Je to paradox – za kvalitní práci s mládeží jsme vlastně potrestáni. Tento fakt je pro nás velmi těžký, ale považujeme za důležité, aby hokejová veřejnost v Chebu rozuměla tomu, proč se nám někdy nedaří postavit kategorie dorostu či juniorů.
Výzva rodičům a hráčům
Chtěli bychom proto apelovat na naše hráče a jejich rodiče: pokud dítě nepatří mezi absolutní špičku a nemá v akademii zajištěné stabilní vytížení (první formace, 20 minut na zápas), je často lepší volbou zůstat v mateřském klubu.
U nás totiž dostane více prostoru na ledě, a tím pádem i lepší příležitost ke skutečnému rozvoji. Hrát pravidelně v Chebu je pro hráče mnohdy přínosnější než sedět mezi náhradníky v silnějším klubu.
Podpořte následující generace hokejistů v Chebu – přijďte fandit, přiveďte své děti na hokej, buďte součástí našeho klubu!
